Josef Toman - kandidát na prezidenta 2018

 

 

 

www.JosefToman.cz

 

sponzoruje narodniinstitut.cz - think tank pro nápravu státu, kultury, školství a vytvoření maximální prosperity

 

volby 2018 menu

home
SHRNUTÍ
každý obrán o 23 mil.
pravda vs. lež médií
ČR za dalsich 28 let
více informací
PODPISOVÝ ARCH
kontakt, VIDEA

 

volby 2013 menu

proč je ničena ČR
5x lepší život v ČR
kryptofašistická ČR
Čes. banánová rep.
prezidents. kampaň
otázky a odpovědi
média
ENGLISH Book2020

 

     

 

 

prezidentská kampaň

ve zkratce porovnání kandidátů názory kandidátů jak a komu pomohu nevěřte lžím podrobněji kdo jsem podrobněji co nabízím regionální kampaň

 

Josef Toman, úplně jiný nestraník

Náš národ potřebuje někoho, kdo se nebojí říci kolonizátorům "dost!" Někoho, kdo nikdy nelezl do zadních partií ani Američanům, ani Němcům, ani Rusům! Někoho, kdo nelže, že buduje demokracii, když ve skutečnosti buduje kapitalismus v té nejhorší formě a buduje policejní stát a udělal z naší republiky banánovou neokolonii 21. století! Někoho, kdo nikdy nepochlebovat cizím kolonizačním mocnostem a jejich vojenskoprůmyslovému komplexu! Právě v tom leží podstata neštěstí naší země a populární kandidáti proti tomu bojovat nebudou! Oni totiž ví, že pokud budou kolonizátory podporovat, média budou podporovat je. Takovou mají západní velmoci, jejich vojenskoprůmyslový komplex a jejich média u nás moc. Proto naši politici kupují jejich mnohonásobně předražené zbraně. Protože jim to zaručí, že budou zvoleni. Proto u nás západ úmyslně vytvořil a udržuje korupci, i když naoko proti ní bojuje. Mé zájmy jsou stejné jako zájmy nás všech, kteří nepatříme mezí takzvané "elity". Pokud mě podpoříte, podpoříte boj o skutečnou změnu. Ohledně kandidátů, kterým dávají média prostor je více méně jedno koho volit, i když kosmeticky se ve svých programech všichni liší. Aby se západní mocnosti měly dobře, aby u nich byla vysoká životní úroveň, potřebují kolonie. Nastal čas tomu u nás udělat konec, čas jim říci "dost!" Je nutno dostat k moci politiky, kteří budou pracovat pro naše české zájmy, ne pochlebovat cizím mocnostem, jejich korporacím a místním oligarchům.

 

O mně ve zkratce

  • Narodil jsem se v socialistickém Československu. Po jednom roce studia na VŠ jsem odjel s Čedokem na dovolenou. Při zastávce autobusu ve Vídni jsem se do autobusu již nevrátil. Z Rakouska jsem po několika měsících emigroval do USA.
  • V USA jsem studoval film, management a strategickou analýzu. Pracoval jsem pro americké, evropské a japonské korporace a americké univerzity ve vedení různých projektů v ekologii, energii, automatizaci, atd., také trochu v médiích.
  • Jsem konspirační teoretik. Můj pohled na svět je očima konspiračního teoretika. Jednoduše řečeno, jsou 4 pohledy na svět. 1. ten oficiální, 2. ten kterému věří většina lidí, 3. dále jak svět vidí mírný konspirační teoretik a 4. jak jej vidí konspirační teoretik. Příklady:
    • Oficiální vysvětlení je, že za vraždu prezidenta Kennedyho může Harvey Oswald, který nenáviděl jeho politiku. Mezi Američany potom převažoval názor, že za jeho vraždou byl Fidel Castro. Mírnější konspirační teorie tvrdily, že Oswald byl ruským agentem. Konspirační teorie byla, že Kennedyho zavraždila CIA.
    • Oficiální vysvětlení je, že co se u nás děje je budování demokracie, které je bohužel pomalé, ale že se máme stále lépe. Názor mezi lidmi je, že se k vládě dostal banda zlodějů. Mírná konspirační teorie je, že nám vládnou komunisté, jenom, že převlékli kabáty. Konspirační teorie je, že si z nás Západ udělal svou kolonii.
    • Mé teorie o vraždě Kennedyho i pohledu na náš stát jsou očima konspiračního teoretika. Těmto věcem věřím. Nemohu tvrdit, že tak jsou. Hmatatelné důkazy nemám. Mám ale důkazy nepřímě a své teorie. Jsou lidé, kteří znají pravdu. Tajné služby znají pravdu, Vatikán a jeho tajné organizace znají pravdu. Pravdu mají pro sebe a své nejvěrnější, báchorky pro nás ostatní. Ty báchorky jsou jejich oficiální pohled na svět, z kterým se ztotožňují média a jiné orgány moci. Katolická církev má mocné tajné skupiny, ke kterým patří Jezuité, Knights of Columbus a Opus Dei.

 

 Mé politické smýšlení a angažovanost

  • Když jsem byl malý kluk a někdo se mě zeptal, čím chci být, odpověděl jsem vždy "prezidentem". Když jsem vyrostl, chtěl jsem dělat co mě baví, poznávat svět co nejvíce a v rámci svých možností se snažit pomoci s vytvořením lepší, spravedlivější společnosti.
  • Na střední škole, v socialistickém Časkoslovensku, jsem kritizoval komunisty, BBC mi hrálo písničky na přání. Když jsem jim psal, v dopisech, bez zpáteční adresy, jsem užíval jméno Josef z Varů. Spolužákům ve škole jsem říkal, aby poslouchali Svobodnou Evropu, Londýn, Hlas Ameriky. Ti na to sice nereagovali, nebo o tom alespoň nemluvili. Ale nikdo mě neudal.
  • V USA jsem se kamarádil s lidmi z celého politického spektra, od krajní levice po krajní pravici. Byl jsem velice zvídavý a právě od těch spíše extrémních skupin jsem se dozvídal věci, o kterých žádná média nepsala. Tyto informace jsem filtroval a tvořil vlastní názor na svět, který se neztotožňoval s názorem pravice, levice, ani středu. Zásadní vliv na mé myšleni měl spolubydlící na koleji, který byl socialista a otevřel mně, antikomunistovi, oči. Začal jsem chápat, co se za americkou demokracií skrývá. V USA jsem nejprve komunismus kritizoval, potom jsem pochopil, že ani tam žádná demokracie není.
  • Měl jsem štěstí i v tom, že jsem měl i několik odvážných profesorů, kteří se nebáli Ameriku tvrdě kritizovat a to ohledně malé politické svobody, učili mě, že abych pochopil pravdu, nemohu poslouchat to, čím mi vymývají mozek média, ale musím poslouchat tomu, co říká protistrana, nepřítel, že americký systém není možno změnit zevnitř systému samotného, že se nemůžeš stát politikem a doufat, že systém změníš, že to nejde, že se musí organizovat skutečná opozice mimo systém, že se ho může změnit pouze bojem v ulicích, že se jedná o nespravedlivý systém, který pracuje pro zájmy "elit", tedy boháčů a nadnárodních korporací. Později jsem se dozvěděl, že CIA nehájí zájmy občanů, ale těch nejbohatších.
  • Jednu dobu jsem pracoval jako poradce pro California Institute of Technology, kde působila řada Nobelových laureátů. Tam byla nenáviděná jistá nadnárodní korporace, která je velice aktivní i u nás. Začal jsem chápat lži a cíl těchto společností.
  • Angažoval jsem se v boji proti lžím nadnárodních korporací. Jelikož jsem pracoval jako poradce či dočasný zaměstnanec, nemusel jsem si dělat starosti s tím, že přijdu o práci. Mohl jsem rychle nastoupí v podobné funkci jinde. Jednalo se o krátkodobé, velice dobře placené pozice.
    • Noc před tím, než mělo být oznámeno, že Enron bude zakoupen jinou texaskou korporací jsem zůstal až do rána v kanceláři a faxoval dokumenty. Enron, jedna z největších korporací na světě, po mém faxování zakoupena nebyla. Vrcholový management byl uvězněn pro podvody.
    • Jiná korporace, chemická, velice aktivní i u nás, byla jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v Kalifornii. Soudil jsem se s ní. Dnes již ovzduší v Kalifornii prakticky neznečišťuje.
    • Propagoval jsem zdravou výživu, přírodní léčbu.
    • Vypracoval jsem studie o neefektivitě osvětlení, které bylo propagováno největšími korporacemi. Propagoval jsem druh světla, které bylo zdravější a účinnější. Poukazoval jsme na lži národních a nadnárodních organizací v tomto směru.
  • Vypracoval jsem studii ohledně amerického radaru, včetně jaké ztráty na životech a majetku by kvůli němu byly. Radar a jeho podpůrná struktura by se totiž staly, v případě války, hlavními cíly útoku. Studii jsem šířil při demonstracích proti radaru spolu se studiemi o korupci, o tom, že jsme se dnes již mohli mít tak dobře, jak se mají v Německu, o tom, jak dostat ČR co nejrychleji z Evropy východní do západní, ekonomicky, atd. Dal jsem vše do souvislostí, vysvětlil jsem, že se jedná o plánovanou ne náhodnou věc, kde se naše republika ocitla, že je to proto, že Západ z nás udělal svou kolonii. Za radar tehdy bojovala celá pravice, včetně Vondry a Schwarzenberga. Za radar bojovala naše Němci vlastněná média, atd. Po šíření mých studií, které byly i v angličtině a šířily se po světě, následovalo:
    • Plán na Americký radar u nás byl zrušen. Nebyl jsem samozřejmě jediný, kdo proti němu bojoval, i když moje kritika byla asi nejtvrdší.
    • Vypadá to, že mé studie a studie jiných poděsily západní establishment a nastaly různé změny doma a ve světě, aby se dokázalo, že ve svých předpovědích nemáme pravdu.
    • Začal boj s korupcí, ovšem jen kosmetický.
    • Dodal jsem naší vládě podrobné informace, o tom, jak je zprofanovaný náš justiční systém, včetně advokacie, dále nové silné nepřímé důkazy o tom, že Kajínek je nevinný, které jsem získal v Plzni za použití žurnalistických investigativních metod. Nato se začaly objevovat nové informace o Kamínkově nevině. O Kajínkovi jsem původně nic nevěděl. Byl jsem ale požádán, abych natočil dokument, který by ukázal, že Kajínek je vinný. Po tom, co jsem zjistil pravdu, jsem dokument odmítl natočit. nato co jsem provozoval soukromou investigativní žurnalistiku o justici v Plzni, mi bylo vyhrožováno, ať dám ruce pryč, nebo skončím hůř než Kajínek. Byl mi vykraden byt, byla mi ukradeny dokumenty, peníze, atd. Policie skrývala fakta loupeži a tvořila proti mně falešné důkazy. Po tom, co jsem oznámil orgánům činným v trestním řízení pravdu o plzeňském justičním systému, policie to odmítla vyšetřit a zahájila proti mně rozsáhlé trestní řízení pro pomluvy a křivá obvinění. Vedli proti mně trestní řízení za zločiny a přečiny proti soudcům, vedoucím soudu, státu, atd. Jelikož jsem říkal jen pravdu, byla věc nakonec založena. Policie a státní zastupitelství se tím ale odmítají zabývat. Jedná se o větší aféru než aféra Kajínek či aféra plzeňských práv. Všechny tyhle aféry jsou propojené, vystupují v nich v pozadí stejní mocní lidé. Všechna média to odmítla zveřejnit.
    • Vyvinul jsem koncept blaha či šťastného života. Ten potom začali užívat oficiálně politici mimo jiné i v Číně, Anglii a Francii, včetně Sarkozyho. Uázal jsem, jak málo má šťastný život společného s ekonomickým bohatstvím, že jsou mnohem důležitější hodnoty pro šťastný život než peníze. Prokázal jsem, že v socialismu byli lidé šťastnější než dnes v kapitalismu. Nemohu napsat, že v demokracii, protože u nás se po Listopadu budoval kapitalismus v té nejhorší formě, který nemá s demokracií nic společného.
  • Plánoval jsem s bratrancem, který kdysi utekl do Německa, kde vedl řadu projektů, podnikání v oblastech, v kterých má ČR velké komparativní výhody v porovnání s USA, atd. Nato mi bylo vyhrožováno, ať dám ruce pryč, nebo "zmizím". Bratranec tehdy "zmizel" v Alpách. Nakonec ho našli pod lavinou, s pomocí jasnovidce pana Stanleho. Součástí našeho plánovaného podnikání byla koupě hotelu Termál ve Varech. Podnikání mělo být velice rozsáhlé a mělo být i v jiných zemích. Měli do toho investovat peníze Američané a Němci. 99% zisku jsme plánovali rozdělit mezi obyvateli ČR. Většinu by dostali ti, kteří to potřebují nejvíce. Bohatí by nedostali nic. Předtím jsem kandidoval na ředitele Termálu, který vlastní stát. Ti, kteří rozhodovali, věděli, kolik mohu Termálu pomoci s americkou klientelou. Po tom, co dostali můj životopis, okamžitě předčasně uzavřeli výběrové řízení. Ten, kterého vybrali, začal okamžitě propouštět. Nevím, kdo to byl, ale vím, že nějakou dobu po tom mi někdo říkal, že ředitele Termálu dělá bývalý hejtman Karlovarského kraje, Pavel, kdysi číšník v Pupu a Termálu, později JUDr. a pravicový politik. Později jsme plánovali soudit stát o prošlý zisk, s tím, že bychom opět rozdělili peníze tím získané mezi lidmi.
  • Rodiče mé matky vlastnili podstatný majetek v Polsku, i když byli Češi. Dnes je ta oblast součástí Ukrajiny. Volynští Češi, kteří tam také měli majetek, se domáhají jeho vrácení. Já se restituce vzdal ve prospěch lidí, kteří tam po desetiletí žili a majetek užívali.
  • Když se v USA vyplácely restituce z českého zlatého pokladu, kamarádi mi říkali, že jsem hloupý, že nepožádám o vrácení toho, co mámě sebrali estebáci, po tom, co byla chycena při nelegálním přechodu hranic do Německa. Já žil v USA a měl jsem velkou finanční výhodu nad lidmi, kteří byli v Československu. O žádné restituce jsem proto zájem neměl. Proč bych obíral o majetek někoho, kdo to potřebuje více než já? Já chci českému národu pomáhat, ne od něho brát. Již byl zbídačen dost, především pak polistopadovými režimy.

 

Mé zájmy

  • Ekologie
  • Politika
  • Film
  • Divadlo
  • Hudba
  • Umění
  • Zdravá výživa
  • Příroda
  • Turistika
  • Cestování
  • Fotografie

 

 Životní filosofie

  • Jsem positivní člověk, nikomu nikdy vědomě neubližuji, není nikdo, koho bych nenáviděl
  • Mým oblíbeným psychologem je C. G. Jung, oblíbeným vědcem je Nikola Tesla
  • Oblíbení režiséři -  B. Bertolucci, F. Zeffirelli, I. Bergman, K. Kachyňa, J. Menzl...
  • Oblíbení spisovatelé či scénáristé jsou E. M. Remarque, S. Fitzgerald, E. Bronte, V. Neff, Z. Svěrák...

 

Mé předvolební desatero

  1. Vzdám se imunity

  2. Nemusím žít na hradě

  3. Nebudu krást propisky

  4. Okamžitě udělím milost Kajínkovi

  5. Nebudu mít prezidentskou knihovnu

  6. Nebudu tvrdit, že globální oteplování neexistuje

  7. Po skončení volebního období nebudu žít na zámku

  8. Nebudu propagovat tržní ekonomiku a tvrdit, že trh vše vyřeší

  9. Můj syn nepřijme 100.000.000 Kč od ČEZ na soukromou školu

  10. Nebudu kandidovat na další volební období, chci jen pomoci se změnami a potom žít normální život

 

Fotogalerie. Klikněte na obrázky, zvětší se. 

babička a děda

 

já,vzadu,7.zleva

 

foto na tablo

 

s otcem syn máma ve Varech
       
     

 

O mé rodině - rozhovor

Nejste náhodou z komunistické rodiny?

Ne, nejsem.

 

Mohl byste mi vyprávět o její minulosti? Řekněte mi co nejvíce zajímavosti. Můžete se něčím pochlubit? Chlubte se!

Proč bych se měl chlubit? Není o čem. Ale řeknu vám nějaké zajímavosti. Prarodiče mých rodičů emigrovali koncem 19. století do polské části Volyně, kde jim a dalším českým rolníkům odprodala ruská šlechta zemědělskou půdu. Češi si v té oblasti, podobně jako Němci, vybudovali vlastní vesnice a vynikali nad polskými a především pak ukrajinskými usedlíky. Alespoň tak nějak mi to doma vyprávěli. Za několik desítek let, po 2. světové válce, se vrátili zpět do Československa. Všichni si zachovali rodnou českou řeč. Na otcově straně byli předci zemědělci a muzikanti. Otec vystudoval hudební konzervatoř, vyučoval v Polsku hudbu. Bojoval ve Svobodově armádě. V poválečném Československu podnikal, ale jen v malém, vlastnil v Podbořanech galanterii. Aktivně psal a vystupoval proti komunistické straně. Někdy v roce 1950 utekl do Německa a později emigroval do Spojených států, kde byl aktivní v boji proti komunismu. Po listopadu se vrátil do Čech. Byla mu udělena hodnost plukovníka ve výslužbě. Tvrdě kritizoval polistopadové režimy a stal se z něj pravicový extrémista. On a Dělnická strana se navzájem obdivovaly. Letos mu bude 100 let. Kvůli jeho extrémistickým pravicovým názorům si nerozumíme. Děda matky studoval agronomii a později se stal správcem sadů polské usedlosti nějakých ruských šlechticů, kteří žili ve Francii. Rodiče matky pracovali a později podnikali v Polsku. Ustřádali si peníze a otevřeli pekárnu a později i cukrárnou v centru města, které se jmenovalo Rovno. Děda byl vyučený pekař a cukrář a babička švadlena. Podnikání se rozrůstalo. Matka měla brzy vychovatelky, které předtím dělaly vychovatelky v ruských šlechtických rodinách. Vše překazila 2. světová válka a potom příchod komunismu. Matka byla v roce 1950 chycena na hranicích, když se se mnou, miminem, snažila utéct z Československa do Německa. Byla vězněna. Nesměla dokončit studium učitelky. Přestože všichni příbuzní ze strany matky byli antikomunisté, její sestřenice si vzala za manžela ruského špiona, rozvědčíka, agenta KGB, také Volyňského Čecha, ale ten nevyrostl v polské, ale sovětské části Volyně. Jednu dobu, snad v 60. letech, dělal poslance, asi za Karlovy Vary. Pomohl mámě, že například za přechod hranic byla vězněna jen několik měsíců, ne let. Také pomohl zničit část jejího kádrového posudku, kde bylo uvedeno, že byla zavřená. Dostal mámu jako účetní do podniku, kde pracoval. Kádrovák si mámu zavolal a řekl jí, že zamlčela, že byla vězněna za přechod hranic. Máma mu řekla, že už má výmaz z trestného rejstříku. On odpověděl, že na kádrový posudek se to nevztahuje. Potom vyjmul tu část o vězení a před mámou ji roztrhal a řekl: "Nic jste neviděla." Ten příbuzný v roce 1968, během vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Čech, hlídal ruského konzula ve Varech, kde jsme v tu dobu žili. Za 3 dny dostal tolik peněz, kolik tehdy stálo nové auto. Jinak odmítal úkoly, které mu KGB nabízela. Tu možnost měl. To jsou věci, které nesměl prozradit, ale když byl starý, tak leccos vyprávěl pár příbuzným, kterým důvěřoval. Od jednoho z nich jsem se to dozvěděl. Jeho syn odmítal protekční pomoc tatínka. Dělal celý život řidiče autobusu. Jiný byl synovec toho agenta. Pracoval na ministerstvu energetiky. Byl aktivní v politice za Dubčeka. Potom za trest kopal příkopy, ale netrvalo dlouho a byl zpět na ministerstvu. Po Listopadu tihle vzdálení příbuzní vyměnili rudou za modrou a jeho syn najednou začal zastávat jednu z nejvyšších funkci na ministerstvu zahraničí, přestože se nejednalo o jeho obor, a stal se z něj diplomat. Já nemám politicky správné názory, tak mě se tihle příbuzní, kteří jsou kam vítr, tam plášť, straní. Já jich taky. Bezpáteřní lidi nemusím. Několik mých příbuzných padlo v 2. světové válce v boji proti nacismu. Děda ze strany otce byl jako voják Svobodovy armády zraněn a později zemřel. Děda ze strany matky byl krátce vojákem v českých legiích v první světové válce. Měl štěstí, bojů se účastnil jen jednou. Říkal, že by nedokázal zastřelit člověka. Byl v zákopu a střílel jen do vzduchu. Ten KGB agent byl sovětský partyzán. K partyzánům a později na špionážní školu ho dostala nenávist k nacistům, proti kterým chtěl bojovat. Jeho oddíl, kterému velel jakýsi Medvěděv, během 2. světové války infiltroval vysoké nacistické složky v Polsku. Neuvěřitelné příběhy. Začalo to tak, že chytli vysokého německého důstojníka. S ním zavřeli svého agenta, který byl polský Němec. Takže mluvil perfektně německy. Od toho zajatce se všechno dozvěděl a přijal jeho identitu. Také některé polské sekretářky, které pracovaly pro Němce, byly KGB agentky. Ten příbuzný se účastnil i bojů o Berlín, kde byl s příchodem Rudé armády vysazen s komandem jako výsadkář. Druhý manžel mé matky byl zase slovenský partyzán, který ukradl letadlo a přeletěl s ním do Ruska, kde ho nejprve měli za špiona a věznili ho. Napsal o tom knížku, která byla vydávaná v nějakém časopise. Originál napsaný na stroji někde mám. Sestra mé matky měla syna, který v 70. letech utekl do Německa. V Čechách předtím dělal kandidaturu věd. Zjistili ale, že nikdy nebyl ani ve svazu mládeže. Navíc v roce 69 maturoval ne z ruštiny, ale z angličtiny. Aby nebyl vyhozen ze školy, nějaký profesor ho zpětně dopsal do Svazu mládeže a on se musel stát kandidátem komunistické strany. Přidělili mu nějakého topiče, který za ním pravidelně docházel a hustil do něj marxismus leninismus. Ty bláboly nemohl poslouchat, tak při první příležitosti utekl do Německa. Vyrůstali jsme ve Varech ve stejném domě, který vlastnila babička. Byli jsme jako bratři. Jiné sourozence jsme neměli. Bratranec nedávno zahynul při lyžování v Alpách. Zasypala ho lavina. Tak vidíte, z komunistické rodiny nejsem. Mí rodiče a prarodiče žili v bouřlivých dobách. Bratr mé babičky bojoval v první i druhé světové válce. Měnily se režimy, politické systémy, byla bolševická revoluce, války. Oni byli uprostřed toho všeho a moc mi toho vyprávěli. Babička stále poslouchala Svobodnou Evropu a čekala až padne komunismus. Nedočkala se. Máma se toho dočkala a co se po listopadu stalo bylo pro ni jedno ohromné zklamání. Nenáviděla ODS, nemohla vidět ty držky, tak mluvila o Klausovi a spol. To bouřlivé období první poloviny minulého století Česko více méně minulo. Moje rodina ho zažila a prožila. Další bratr mé babičky byl námořník. Dělal kormidelníka. Loď potopili Němci na začátku 2. světové války. Babička do konce života pátrala co se stalo s jejím bratrem, i přes Červený kříž. Stále čekala, že se možná jednou doma objeví. Že byla loď potopená bylo potvrzeno až po babiččině smrti. Kamarád toho námořníka, také námořník, utekl za války do Švédska a když jsem žil v USA, naši rodinu občas navštěvoval. Nejzajímavější lidé byli na straně rodiny babičky. Inteligentní, ambiciózní, rebelové, rváči, všechno možné. Sestra mé babičky zemřela ve válce. Dostala tyfus, když pracovala v nemocnici, kde ošetřovala raněné. Ani nevím jestli to bylo v první či druhé světové válce. Byla krásná. Někde mám její fotku.

 

Nemohl byste mi říci další zajímavosti?

Mohl, ale myslím, že co jsem řekl pro ilustraci stačí.

 

Jak se dozvím, jestli nějaký Medvěděv existoval?

O oddíle Medvěděva byla vydaná ruská kniha. Rodina toho agenta ji měla i v češtině. Já ji nikdy nečetl ani neviděl. Myslím, že se jmenuje V týlu nepřítele. Myslím že o nich byla vydaná ještě jedna kniha, která se myslím jmenuje Silní duchem.

 

Byli to partizáni?

Jednalo se o partyzánský oddíl, který působil v rovenské oblasti Ukrajiny. Hitler se Stalinem si tehdy rozdělili Polsko a polské město Rovno se stalo součástí Ukrajiny. Matčina rodina žila v Rovně, hlavním městě té oblasti a i když partyzáni v Rovně působili a měli tam své lidi a v jejich skupině byl i ten příbuzný, k nim domů během války nikdy nepřišli, nikdo z rodiny matky netušil, že Sláva, jak mu říkali, je u partyzánů. Chránil je, protože kdyby se zjistilo, že mají styk s partyzány, Němci by celou rodinu vyvraždili. Němci se partyzánů hrozně báli. Ti měli mezi sebou agenty, kteří mluvili perfektně německy. V německých uniformách zastavili německé papaláše a začalo to tak, že jim kontrolovali dokumenty. To byly všechno akce KGB. Sláva se v rodině ukázal teprve po skončení války, s kamarádem, asi také špionem. Máma vyprávěla, jak byli krásně oblečeni a jak sofistikované měli chování. Asi je KGB dobře vycvičila. Tehdy nikdo v rodině netušil, že Sláva je špión.

 

Co o mně bylo napsáno

V "Svobodných novinách na internetu" http://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2011/nebesti-sprejeri-podruhe--------ing.-vladimir-vesely.html Ing. Veselý 7.7.2011 píše :

... To není ani zdaleka demokracie, to je ekonomická totalita kapitalismu... Tak podobně to nazval Joseph G. Toman, Ph.D. ve své rozpracované knize 2020. Je to velmi fundovaná analýza posledních let s předpovědí budoucnosti, která se do jisté míry už naplňuje. Bohužel, autor knihu z jistých osobních důvodů nedokončil a dokončit nehodlá, ale i tak stojí za to si ji přečíst. Na internetu ji nenajdete, je ale s autorovým svolením překopírována do depozitáře na www.i-sn.cz. Jsou v ní myšlenky, o kterých jsem psal i já například v článcích „Jak dál s Ústavou“ a jiných na své stránce. Navíc různé statistiky a srovnání se západním světem. Jen ta předpověď jaderné války se (doufám!) nevyplní.

Na webových stránkách Svobodných novin http://www.volny.cz/ingvesely/ je článek Fronta na hrad http://www.volny.cz/ingvesely/Hrad.htm, kde Ing. Veselý píše:

V souvislosti s tím bych také rád uveřejnil, že se mi ozval Ph.D. J. Toman, od kterého mám na své stránce podle mého názoru velmi dobrou analýzu naší politické situace před několika roky (Kniha 2020). Teď se rozhodl kandidovat také na prezidenta. Ani ne tak pro nezlomnou víru, že bude zvolen, ale aby v k tomu příslušející kampani mohl zveřejnit své (a ne špatné) názory na současnou politiku. Kdo by mu chtěl pomoci, podívejte se na dekujemeodejdete.cz/uvod.htm, nebo se mu ozvěte přímo na TomanJoseph@gmail.com. Nicméně uvádím to proto, že on, vědom si toho, že není tak detailně znám jako jiní uchazeči, uvádí na své shora uvedené stránce prakticky vyčerpávající výčet informací o sobě a svých plánech v případě zvolení. Takový bych si představoval povinně u každého kandidáta se zárukou jeho pravosti a upřímnosti. Aby volič měl alespoň základní informace, podle kterých by volil, nejenom dlouhý seznam jmen.

 

Oblíbené filmy

Jestli mi chcete nahlédnout do duše, zde je 25 filmů, které se mi velice líbily. Mými oblíbenými režiséry jsou Kachyňa, Zeffirelli a Bertolucci. Neměl jsem čas to přeložit do češtiny. Velkou většinu svého dospělého života jsem prožil v USA, tak neznám tolik českých režisérů, ale mám velice rád Menzla, Formana a jiné z české nové vlny.

 

May (Máj) (2008) Directed by F. A. Brabec (Czech)

Roming (2007) Dircted by Jiri Vejdelek (Czech)

The Labyrinth of the Faun (2006) Directed by Guillermo del Toro (Spain)

The Island (2005) Directed by Michael Bay (USA)

Frida (2002) Directed by Julie Taymor (USA)

 

Wuthering Heights (1992) Directed by Peter Kosminsky (UK)

Mediterraneo (1991) Director Gabriele Salvatores (Italy)

The Double Life of Veronique (1991) Directed by Krzysztof Kieslowski (Poland)

 

It's Being Announced to Your Loved Ones (1988) Director Karel Kachyna (Czech)

The Unbearable Lightness of Being (1988) Directed by Philip Kaufman (USA)

La Traviata (1982) Directed by Franco Zeffirelli (Italy)

The Wall (1982) Directed by Alan Parker (UK)

Night of the Shooting Stars - La notte di San Lorenzo (1982) Directed by Paolo and Vittorio Taviani (Italy)

 

Golden Eels (1979) Director Karel Kachyna (Czech)

Love Between Raindrops (1979) Directed by Karel Kachyna (Czech)

1900 (1976) Bernardo Bertolucci (Italy)

Brother Sun, Sister Moon (1972) Directed by Franco Zeffirelli (Italy)

Death in Venice - Morte a Venezia (1971) Directed by Luchino Visconti (Italy)

The Conformist (1970) Directed by Bernardo Bertolucci (Italy)

 

Romeo and Juliet - Romeo a Giulietta (1968) Directed by Franco Zeffirelli (Italy)

Persona (1966) Directed by Ingmar Bergman (Sweden)

Before Revolution (1964) Directed by Bernardo Bertolucci (Italy)

Last Year at Marienbad (1961) Director Alain Resnais (France)

 

Wild Strawberries (1957) Directed by Ingmar Bergman (Sweden)

La Strada (1956) Director Frederico Fellini (Italy)

 

pokračování zde

 

prezidentská kampaň

ve zkratce porovnání kandidátů názory kandidátů jak a komu pomohu nevěřte lžím podrobněji kdo jsem podrobněji co nabízím regionální kampaň

 

Děkujeme Odejděte. Aneb 5x vyšší kvalita života, 50x rychleji.

Rychlý přesun ČR z Východní Evropy do Západní.

 

 

 

 

 

Web není dosud dokončen či opraven a bude postupně dokončován a upřesňován, proto může obsahovat nesprávné výrazy, popisy lidí, situací, atd., za něž se autor omlouvá. Nejnovější verze webu je vždy ta nejsprávnější. Berte jakákoli autorova negativní slova o ČR, vládě, politicích, jiných polistopadových prominentech, či o komkoli či čemkoli jiném, jako autorovo podezření a ověřte si fakta. Autor se snaží ukázat, jak věci v ČR vidí a jak by na ně reagovali typičtí Američané, západní Evropané, či západní konspirační teoretici, kdyby ti lidé, co vládnou nám, vládli přes čtvrt století jim, tak jak  vládnou u nás. Autor v žádném případě nepropaguje jakýkoli převrat, ozbrojené povstání, atd. Když o něčem v podobném smyslu píše, je to jenom varování našim elitám, že pokud nezačnou vést pronárodní politiku, něco takového by se v zemi mohlo stát. Autor věří tomu, že toto varování stačí a že to co zde uvádí napomůže k tomu, aby se režim sám napravil. Celý web je psán v duchu tohoto odstavce. Kde to zní jinak, co je v tomto odstavci platí. Email s dotazy nebo komentáře k tomuto webovému serveru zašlete na adresu: TomanJoseph@gmail.com.

Copyright © 1989-2016 www.JosefToman.cz. Naposledy změněno: 14. 08. 2017