Josef Toman - kandidát na prezidenta 2018

 

 

 

www.JosefToman.cz

 

sponzoruje narodniinstitut.cz - think tank pro nápravu státu, kultury, školství a vytvoření maximální prosperity

Volby 2018 menu

home
SHRNUTÍ - PROGRAM
2x vyšší platy, důchody
2x vyšší pl.,důch. pokr.
ČR a islám za 1-28 let
95% pozitivních reakcí
média mlčí o mých 60%
ukradené podpisy
ÚSTAVNÍ STÍŽNOST
více informací, i o mně
VIDEA, kontakt, odkazy
sametová revoluce 2018

 

 

Volby 2013 menu

proč je ničena ČR
5x lepší život v ČR
kryptofašistická ČR
Čes. banánová rep.
prezidents. kampaň
otázky a odpovědi
média
ENGLISH Book2020

 

     

 

 

Ústavní stížnost:

zde

 

Trestní oznámení

kvůli maření voleb naleznete na spodu této stránky: články

 

Doporučeno: SOS.cz

 

 

 

Bundesarchiv Bild 183-1989-0821-502, Joseph Goebbels.jpg

Justice jako za Heydricha či Gottwalda?

Z ústavní stížnosti vyplývá, že Nejvyšší správní soud, ve snaze zabránit Josefu Tomanovi kandidovat, porušil ústavní pořádek v 9 oblastech. Ústava samotná byla porušena v 1 oblasti, Listina základních práv a svobod ve třech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, 120/1976 Sb, byl porušen v 5 oblastech. Uvidíme, jak se k tomu postaví Ústavní soud, ale z rozhodnutí Soudu pro lidská práva ve Štrasburku je zřejmé, že Ústavní soud ČR opakovaně porušuje  lidská práva našich občanů, které by měl chránit. (Doplnění: Ústavní soud ústavní stížnost zamítl.)

 

 

 

Shrnutí, jak mi bylo zabráněno v kandidatuře

·      Média mi nedala žádný prostor. A to i když věděla, že 60% lidí, kteří se o mně dozvěděli, chtěli volit mě.

·      Byly mi odcizeny podpisové archy. Byly zaslány poštou a váha balíků na poště a při vážení na Ministerstvu vnitra byla odlišná. Tou odlišností se nikdo nezabýval. Ministerstvo vnitra i Česká pošta patří státu, takže archy zmizely ve státní instituci. Ministerstvo vnitra vedl Milan Chovanec, který v minulosti ignoroval informace, že jeho podřízený, plk. Kníže, spojený mimo jiné s brutálním zásahem na CzechTeku, se proti mě a mé asistence dopustil trestného činu. Proti mě tak učinil opakovaně.

·      Přes opakovaná trestní oznámení mě policie nikdy nevyslechla. Nikdy mě ani ve věci nekontaktovala a to jsme podávali trestní oznámení i na Policejní prezidium a Nejvyšší státní zastupitelství. Přitom bylo třeba jednat rychle. Policejní prezidium proti mně a mé asistence v minulosti iniciovalo rozsáhlé trestní řízení, na policií vykonstruovaných falešných důkazech, které přerostlo v trestní stíhání, které bylo nakonec založeno, protože se nezakládalo na pravdě.

·      Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl důkazy a výslechy svědků. Jedním z argumentů byl, že na to nemají čas, což nebyla pravda. Druhý argument byl, že zpráva Ministerstva vnitra jim stačí. Rozdíl ve váze balíků jim nevadil, ani to, že se tím nikdo nezabýval. Svědectví, co se s balíky dělo je nezajímalo. Předsedou soudu a členem soudního senátu byl Josef Baxa, který je spojen z plzeňskými právy. Proti němu jsme podali námitku podjatosti, tou se ale zabývali jeho podřízení. Normálně se námitkami podjatosti zabývají nadřízené orgány či osoby. Jeho podřízení ho neshledali podjatým.

·      Ústavní soud se ztotožnil s NSS. A to i přestože NSS opakovaně porušil ústavní pořádek. Soudce zpravodaj u Ústavního soudu byl Jan Musil, spojený s plzeňskými právy, který v minulosti zamítl ústavní stížnost mé asistentky, z nepravdivého důvodu, že nebyla podaná včas. Přitom podaná včas byla a pan Musil jistě zná jednoduchou aritmetiku, aby si to dokázal spočítat. Tím, že ústavní stížnost zamítl, byly kryty trestné činy, kterých se ve věci dopouštěli soudci soudů nižších instancí.

Konečná. Jestli si někdo myslí, že tohle je demokracie a lze se domoci nápravy ve volbách, je na velkém omylu.

 

 

 

 

Tiskový mluvčí

ve věci a právní zástupce Josefa Tomana je JUDr. Bc. Norbert Naxera, z AK JUDr. Milan Hulík, Ph.D., tel. 737 742 110

 

 

 

 

 

Ústavní stížnost

 

 

 

 

 


 

30.12.2017

Ústavní soud

Joštova 8

660 83  Brno 2

 

 Stěžovatel:         Josef Toman, Ph.D. , nar. 10. 3. 1949

                     trvalý pobyt: Moskevská 2035/21, 360 01 Karlovy Vary

 

zast.                  JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D.

                 advokátem v AK, Bolzanova 1, 115 03 Praha 1

 

Účastník:            Nejvyšší správní soud

                  se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno

 

Vedlejší účastník: Ministerstvo vnitra

           se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, P.O. BOX 155,

           140 21 Praha 4

 

                                             Ústavní stížnost

               podle § 72 odst.1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ČR

Třikrát

 Přílohy:

A.    Žaloba

B.     Seznam příloh k žalobě plus první, orazítkované stránky všech příloh

C.     Námitka podjatosti a její oprava

D.    Usnesení o námitce podjatosti

E.     Usnesení o odmítnutí žaloby

F.      Usnesení NSS, Vol 84

G.    MV – odpověď na žalobu

H.    Protokol o převzetí kandidátní listiny

I.       Dokument o nahlížení do spisu

J.       Čestné prohlášení

K.     Strategický plán nápravy státu

L.      Převzetí zastoupení u NSS a doplnění žaloby

M.    Balíček příloh vrácených NSS

Stěžovatel  s ohledem  na předmět stížnosti a termín prezidentských voleb žádá o  urychlené  projednání  této ústavní stížnosti a z tohoto důvodu se také vzdává předem jakékoliv námitky podjatosti proti  těm  členům senátu, který bude tuto stížnost projednávat.  

(Značně důležité oblasti jsou zde na webu zvýrazněny červeně.)

I.

 Stěžovatel se touto ústavní stížností ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (ÚS), domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. Vol 85/2017 - 74 ze dne 7. 12. 2017, kterým byl zamítnut návrh na vydání rozhodnutí o povinnosti Ministerstva vnitra (MV) registrovat kandidátní listinu stěžovatele jako kandidáta pro volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018, dále o posunutí termínu voleb o 60 dní, či kolik dní ÚS uzná za vhodné, aby stěžovatel mohl mít dostatečný prostor se prezentovat v médiích, případně, aby mohl Nejvyšší správní soud (NSS) věc znovu řádně projednat, dále žádá, aby ÚS rozhodl, že MV má registrovat jeho kandidátní listinu.

 V zákonné lhůtě od doručení Usnesení odvolacího soudu podává stěžovatel tuto ústavní stížnost.

II.

 Stěžovatel je přesvědčen, že do napadeného rozhodnutí se promítla skutečnost, že stěžovatel podal před vydáním napadeného rozhodnutí námitku podjatosti  vůči předsedovi NSS a dalším soudcům  projednanou a rozhodnutou pod č.j. Nao 362/2017  dne  6.12.2017.

 Námitka podjatosti na JUDr. Josefa Baxu, člena senátu a zároveň předsedu soudu a na další soudce byla projednána jiným senátem stejného soudu, tady podřízenými pana Baxy a kolegy soudců, proti kterým byla námitka podjatosti namířena. Samotný fakt, že předseda  soudu  byl členem senátu, zabránil podle názoru stěžovatele tomu, že u soudu byl nezávislý soudce, který by se  mohl námitkou podjatosti  jako  soudce rozhodující podle  svého svědomí, spravedlivě a objektivně  zabývat. To znamená, že usnesení, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti, bylo vyneseno podjatým, nikoli nestranným senátem. Tato podjatost, jak již uvedeno, vyplývá ze skutečnosti profesionální  závislosti a subordinačních vztahů u NSS.

III.

Pro lepší přehlednost, uvádí stěžovatel, že  čísla v hranatých závorkách korespondují s čísly odstavců soudních dokumentů, které se věnují nejvíce uvedené problematice.

 [3] Stěžovatel  v námitce podjatosti uvedl, že jako zvolený prezident by se postaral, aby JUDr. Josef Baxa  a  JUDr. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, jako soudci rychle skončili a uvedl, že se tím ve své volební kampani netajil, což je zřejmé z odkazů v žalobě. K tomuto svému výroku se chtěl  vyjádřit  při ústním jednání o vznesené námitce podjatosti, což mu nebylo umožněno, soud  na tuto jeho žádost ale nereagoval, čímž stěžovateli znemožnil, aby svůj výrok blíže vysvětlil a  zdůvodnil.. V návrhu na vydání rozhodnutí o povinnosti Ministerstva vnitra registrovat kandidátní listinu stěžovatele jako kandidáta pro volby prezidenta republiky konané ve dnech 12. a 13. ledna 2018 doložil výsledky průzkumů veřejného mínění, které indikovaly, že by volby vyhrál, ale že  mu  média  nedávají  jako prezidentskému kandidátu  prakticky žádný prostor, což by se automaticky změnilo po tom, co by byla jeho kandidátní listina registrována a lidé by se o něm dozvěděli, což by mu poskytlo velkou šanci prezidentské volby vyhrát.

 [7] Napadené usnesení uvádí, že „podjatost existuje tehdy, kdyby rozhodnutím soudu mohl být soudce přímo dotčen ve svých právech, nebo kdyby  se  jednalo o vztah ekonomické  závislosti“. Stěžovatel  konstatuje, že právě tento předpoklad  je v této  věci dán.  Podjatost  je tedy podle názoru stěžovatele prokázána.

 [9] Senát dospěl k závěru, že soudce JUDr. Baxa není podjatý. Přitom je zřejmé, že rozhodnutím soudu mohl být přímo dotčen ve svých právech a může se jednat o vztah ekonomické závislosti. Podjatost  je  tím tedy dána, stejně jako u všech  členů  senátu, kteří rozhodovali  nikoliv  o svém podřízeném, ale o svém nadřízeném, jímž  JUDr. Baxa je z titulu své funkce předsedy NSS.

 [10] Usnesení uvádí, že stěžovatel neuvedl, že někdo ze senátu je členem organizace, např. Svobodných zednářů, která by jej zavazovala k poskytování tajné podpory jiným členům. Přitom v námitce podjatosti stěžovatel jasně indikoval, že  JUDr.Josef Baxa je Svobodný zednář. Při ústním jednání  to chtěl blíže vysvětlit, ale  nebylo mu to umožněno. Nejedná se tedy  o hypotetickou úvahu, jak se v uvedeném usnesení uvádí. JUDr, Josef Baxa se ke svému členství měl vyjádřit. Kdyby jen  uvedl, že Svobodným zednářem není, znamenalo by to, že stěžovatel nemá správné informace.

 [12] Z uvedených důvodů NSS rozhodl, že soudci nejsou vyloučeni. Protože senát NSS nevyvrátil námitku podjatosti a prakticky se k ní ani nevyjádřil, musí stěžovatel považovat jeho rozhodnutí ze nesprávné a nespravedlivé, neboť bylo vyneseno podjatým senátem. Mimo jiné proto, že svým rozhodováním o svých kolezích,  kolegyních a svém nadřízeném, vyvolal pochybnosti o své objektivitě.  Senát v tomto případě nerozhodoval jako vrcholný nezávislý soud.

IV.

 V seznamu soudců v dané věci  není uvedeno, kdo je soudce zpravodaj. Přitom se soud zabýval ohledně těchto voleb také věcí č.j.  Vol 84/2017, kde je v usnesení uvedeno, kdo byl soudce zpravodaj. Předešlá komunikace se soudem indikovala, že soudcem zpravodajem byl  JUDr. Josef Baxa a z pozdější komunikace vyplývalo, že to byl JUDr. Malík. Proto existuje podezření, že podjatý soudce JUDr. Baxa mohl vytvořit zprávu, i když třeba jenom částečně, na základě níž potom soud rozhodoval či jí byl ovlivněn.

 [12] Zástupkyně Ministerstva vnitra přivezla krabice z podatelny: Nikde není uvedeno, kolik času uběhlo od dovezení krabic  z podatelny, jak dlouho byly v podatelně, jestli měl ke krabicím ještě někdo v té době přístup. Není uvedeno, zda bylo zkoumáno, zda krabice jeví známky přebalení. Že stát vede proti stěžovateli kampaň, ve které mu znemožňuje politickou činnost, je z žaloby a příloh, a také z přílohy námitky podjatosti zřejmé. Je tam dokonce  číslo jednací policie (KRPP-7150-47/TČ-2010-030571), která proti stěžovateli a jeho asistence na podnět Policejního prezídia vedla bezdůvodné rozsáhlé trestní řízení a později i stíhání.

 [13] Je uvedena váha balíků 10, 13 a 19 kg, zaznamenaná na Ministerstvu vnitra (MV), ale není uvedeno, kdo krabice vážil, kdy, kde a jak. To chtěl stěžovatel zjistit při ústním jednání, ale nechtěl na to dopředu upozornit MV, aby nemanipulovalo s krabicemi a jejich váhou. Tím, že nebylo o jeho podání nařízeno ústní jednání, mělo za následek, že došlo ke zmaření důležitého důkazu.

 [17] NSS uvádí, že stěžovatel zaslal a MV obdrželo 3 balíky o hmotnostech 10,87, 13,13 a 19,66 Kg, zaokrouhleno to dělá 11, 13 a 20 Kg. Hlavně nejmenší balík vážil bez 13 dekagramů 11 Kg. Uváděná váha  je o  87 dekagramů méně. Tímto rozdílem ve váhách se nikdo nezabýval, nikdo balík nepřevážil a NSS tento rozdíl ignoroval.

 [20] NSS uvádí, že oba protokoly MV o rozbalování zásilek se shodují v tom, co zásilky obsahovaly a že jde o přesný popis obsahu 3 krabic odeslaných navrhovatelem. Není to pravda, je to jenom přesný popis obsahu, který měly balíky po otevření. Stěžovatel uvedl v žalobě, že obsah nebyl shodný, a vysvětlil v čem, proto byly nutné výslechy, které navrhnul a jejich neprovedením se soud zbavil důkazů, na základě kterých mohl dojít k jinému – spravedlivějšímu rozhodnutí.

 [23] Stěžovatel navrhl výslechy vedoucí poštovního úřadu v Přešticích a tří  pracovnic MV. NSS. uvádí, že vedoucí pošty nevěděla, co bylo v balících, proto považuje její výslech za nadbytečný. Mohla ale vypovídat ohledně toho, jak jsou balíky váženy a jak je s nimi zacházeno během přepravy, jakým způsobem jsou přepravované, jak jsou na poště skladované, apod. NSS považuje za nadbytečný také výslech tří  pracovnic MV, protože z jejich protokolu jsou prý  k věci patrné informace. Není ale patrné, co se s balíky na MV stalo před jejich převzetím z podatelny a proč jsou váhy rozdílné. Ústní jednání to mohlo objasnit. Je zřejmé, že balíky, které  byly na MV otevřeny, měly jiný obsah, váhu, výplň, atd., než jak je zabalil a poslal stěžovatel.

 [24] NSS konstatuje, že přílohy žaloby nevypovídají o tom, co v balících bylo. Vypovídají  ale  o tom, že stěžovatel ohromné množství podpisů měl, proč by tedy posílal prázdné listy namísto podepsaných archů? NSS považuje za irelevantní zprávu JUDr. Norberta  Naxery, ta ale obsahuje důležité  informace  o tom,   jaké problémy stěžovatel a jeho asistentka měli s plzeňskými soudy a jeho emaily ohledně krabic s petičními archy, které skladoval dávno předtím, než nakonec začal stěžovatele zastupovat, dokazují ohromné množství podpisů, které stěžovatel měl. Emaily byly zaslány značnou dobu předtím  než začal stěžovatele zastupovat. Ten chtěl při ústním jednání dokázat pravdivost těch emailů  připojením k internetu.

 [25] NSS uvádí, že nedostatek prostoru v médiích nebo  zkreslování informací v stěžovatelův neprospěch v těchto médiích,  nesouvisí s tím, co bylo v balících, přílohy o vztahu k médiím také považuje za irelevantní, též internetové ankety či komunikace s příznivci prý nemají význam pro posouzení věci, protože nemají vztah k obsahu zaslaných balíků. Ovšem jednou z částí žaloby byl  nejen obsah balíků, ale i to, že vlivem médií měl stěžovatel  jenom polovinu podpisů, než jich mohl mít a způsobilo mu to i časové a finanční potíže; proto musel balíky odeslat poštou a proto také  musel vůbec podpisy sbírat a lidé mu je neposílali sami, což by se bez diskriminace veřejnoprávních médií  jinak dělo. Dále přílohy ukazují ohromnou popularitu stěžovatelova volebního programu a ochotu jednotlivých příznivců mu sbírat podpisy. Jednalo se až o tisíce podpisů jednotlivých příznivců. Žaloba navíc napadala fakt, že stát a veřejnoprávní média jsou zodpovědné za celou situaci a proto i kdyby neměl podpisy žádné, je zřejmé, že při neexistenci zaujatosti veřejnoprávních médií, tudíž státu, by jich dostal od příznivců dostatek. Tudíž  ne jen ukradené podpisové archy, ale i jednání státu je zodpovědné za danou situaci a MV  by mělo kandidátní listinu stěžovatele registrovat.

  [26] Prohlášení, co by stěžovatel jako prezident dělal – těmi se soud odmítl zabývat – ale z nich je mimo jiné patrno, že by  JUDr. Baxovi mohl uškodit, takže jeho podjatost ve věci je patrná.

 [27] NSS odmítl  požadované  ústní jednání ve věci s odůvodněním, že „ve věcech volebních pro volbu prezidenta je třeba rozhodnout v krátkých lhůtách a že k rozhodnutí soudu zpravidla postačuje volební dokumentace.“ Ve skutečnosti  ale senát neměl žádnou jinou kauzu, kterou měl v termínu do 14. prosince projednávat. Námitku podjatosti zamítl 6. 12. a 7.12. vydal usnesení s šesti  popsanými stránkami. Měl tedy celý další týden čas. Místo toho se zabýval věcí č.j. Vol 84/2017, která byla nesprávně podaná a mohla být zamítnuta během několika minut. Je zřejmé, že soud měl tolik  volného času, že se věnoval v té kauze tomu, čím nebyl vůbec povinen se zabývat a vytvořil třiadvacet a půl stránkové usnesení (s přílohou). Dále je zřejmé, že volební dokumentace nebyla k rozhodování dostatečná. Nejednalo se o normální formální věc. Jednalo se o absolutně unikátní a extrémně důležitou kauzu, stěžovatel o ústní jednání žádal i z důvodu, že má příliš krátký čas (3 dny) k sepsání žaloby a proto chce důkazy doplnit při ústním jednání. Navíc proti usnesení soudu nebylo možné odvolání, neexistovaly žádné opravné prostředky, proto bylo ústní jednání absolutně nezbytné.

 [28] NSS uvádí, že „protože existuje možnost, že musí v 15 denní lhůtě rozhodovat o velkém množství návrhů, lze rozhodnout bez nařízení jednání.“ Ovšem, mimo stěžovatelova návrhu neměl žádný jiný , který by vyžadoval jednání, ten druhý návrh mohl být zamítnut okamžitě, protože jeho navrhovatelka neměla právo ho podat, což bylo samozřejmě všem soudcům okamžitě zřejmé.

 [29] NSS uvádí, že lze rozhodnout bez jednání, protože k rozhodnutí zpravidla stačí volební dokumentace. Jednání musí být nařízeno pouze, jestli je obsah volební dokumentace zpochybněn jinými navrhovanými důkazy a to způsobem, který by mohl ovlivnit výsledek voleb. Přesně tak byl obsah volební dokumentace zpochybněn. Obsah volební dokumentace byl totiž zpochybněn jinými navrhovanými důkazy, včetně výslechů, a to způsobem, který by mohl ovlivnit výsledek voleb. Ústní jednání by doplnilo zaslané důkazy, a že by stěžovatel měl ve volbách úspěch, dokazovaly průzkumy veřejného mínění. Navíc po registraci kandidátní listiny stěžovatele by veřejnoprávní média nemohla stěžovatele nadále diskriminovat a počet příznivců by začal velmi rychle růst. NSS uvádí, že „stěžovatel byl se spisem Ministerstva vnitra seznámen, jelikož do něho 20. 10.2017 nahlédl. V jakém stavu byl správní spis a zásilky se  stěžovatel mohl seznámit při nahlížení do spisu.“ Jelikož tam byl bez advokáta a prohlížel a fotografoval zásilky, neexistuje žádný důkaz, že by se jakkoli se spisem seznámil, či že by vůbec chápal, s čím se má seznámit, jelikož sám advokát není. V přiloženém prohlášení uvádí, že se se  spisem neseznámil, že tomu vůbec nerozumí a že mu ze spisu pracovnice soudu, kterou chtěl v ústním jednání vyslechnout, dala nějakou listinu k doplnění. Považoval nahlížení do balíků za  nahlížení do spisu, jinak si to, že mu pracovnice daly doklad o nahlížení do spisu podepsat, nedovedl jinak vysvětlit,  Do spisu ve skutečnosti  nenahlížel, a jestli úřednice  účelově využila jeho neznalosti v jeho neprospěch, by se vysvětlilo při ústním jednání, které se bohužel nekonalo.

 [30] NSS konstatuje, že bylo „možno rozhodnout podle obsahu volební dokumentace.“ „Stěžovatel prý nepředložil doklady, jimiž by byl schopen relevantně doložit, že jeho kandidátní listinu mělo MV registrovat.“ Za těchto okolností NSS shledal, že není třeba nařizovat jednání. Faktem je, že z důvodu nepovolení  jednání, důkazy nemohly být doplněny a další provedeny, takže jednání bylo nutno nařídit  i  z důvodu, že se jednalo o soud první instance a nadřízený soud, který by mohl vady soud napravit, neexistoval. Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala  řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek, a aby  se Česká republika stala skutečným právním státem. To bylo z toho, co stěžovatel uváděl v žalobě a přílohách, zřejmé.

 [31] Kandidátovi se nepodařilo doložit, že by MV pochybilo při odmítnutí jeho kandidátní listiny, proto NSS návrh zamítl. Faktem je, že NSS zabránil stěžovateli provést důkazy, vyslechnout pracovnice MV, atd.

V.

Stěžovatel má tedy za to, že soud porušil čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Postupem soudu rovněž došlo k porušení  čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 Ústavy, které stanoví, že všichni účastníci jsou si v řízení rovni a že všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva. Stěžovatel neměl stejná práva jako MV, navíc je zřejmé, že žalobkyni ve věci č.j.Vol 84/2017 byl udělen mnohem větší prostor, přitom byl potřebný mnohem menší. Porušení výše uvedených atributů práva na spravedlivý proces je přitom v případě tohoto řízení více než evidentní.

 Stěžovatel je rovněž názoru, že postupem soudů obou stupňů došlo i k porušení čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mimo jiné platí, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu barvy pleti, jakož i národního původu nebo jiného postavení. Stěžovatel se v této souvislosti domnívá, že postup soudu, kterým došlo k porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces, byl zapříčiněn občanstvím stěžovatele, protože se netajil, že je Čechoameričan, tudíž má také americké občanství.  I ve věci Vol 84/2017, kde byla žalobkyně zřejmě Češka, se jednalo o úplně jiný, snad 1000x vstřícnější přístup. Stěžovatel se v této souvislosti domnívá, že postupem soudu došlo k porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces.

Soud porušil základní lidská a občanská práva v řadě dalších bodů, např.  byly porušeny mezinárodní smlouvy o lidských právech, které jsou součástí Ústavního pořádku. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, 120/1976 Sb, byl porušen v následujících oblastech:

 

·         Čl.7 uvádí, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. K ponižujícímu zacházení došlo tím, že se k němu soud choval diskriminačně a opovrhoval jeho důstojností. I v porovnání s věcí č.j.Vol 84/2017, se soud choval ke stěžovateli diskriminačně v porovnání s tím, jak se choval ke stěžovatelce. Navíc z napadeného usnesení nepřímo vyplývá, že stěžovatel je jakýsi podvodník, který lže o tom, kolik podpisů zaslal, přitom působil na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě – California Institute of Technology.

·         Čl.14 Všechny osoby jsou si před soudem rovny. Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu. Nejenom,  že stěžovatel neměl stejné právo jako MV, ale i v porovnání s věcí č.j.Vol 84/2017, se soud choval ke stěžovateli diskriminačně v porovnání s tím, jak se choval ke stěžovatelce a jeho právo být vyslechnut mu bylo odepřeno.

·         Čl.16 Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost.  Toto právo bylo stěžovateli upřeno mimo jiné tím, že s ním bylo zacházeno extrémně diskriminačně, přestože je kandidátem na hlavu státu a má doktorát. Jeho právní osobnost nebyla uznána i tím, že nebylo povoleno navržené ústní jednání a že bylo dovoleno, že o námitce podjatosti rozhodoval podjatý senát.

·         Čl.17  1. Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst.  Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. V usnesení NSS je opakovaně uváděno jméno jeho asistentky, přestože v žalobě stěžovatel uváděl vždy jen slovo asistentka a neuváděl, kolik měl asistentek, soud přesto, bez vědomí toho, že se vždy jednalo o asistentku, jejíž jméno uvádí, a které není v ČR běžné, opakovaně toto jméno užíval v usnesení, které potom veřejně vystavil.

·         Čl.26 Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace. Zákon zakáže jakoukoli diskriminaci a zaručí všem osobám stejnou a účinnou ochranu proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů, např. podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, majetku a rodu. Z textu stížnosti je porušení tohoto článku více než evidentní, a to i v porovnání s věcí č.j. Vol 84/2017.

VI.

Stěžovatel tedy s ohledem na shora uvedené navrhuje, aby Ústavní soud této ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu vyhověl, mimo jiné  v souladu s ustanovením § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu

1.      zrušil usnesení NSS Vol 85/2017 - 74 ze dne 7. 12. 2017

2.      posunul  termínu voleb o 60 dní, či kolik dní ÚS uzná za vhodné, aby mohl mít stěžovatel dostatečný prostor se prezentovat v médiích, případně aby mohl Nejvyšší správní soud (NSS) věc znovu řádně projednat

3.       dále žádá, aby ÚS rozhodl, že MV má registrovat jeho kandidátní listinu.

 

 

                                                                                       Josef Toman, Ph.D.

 

 

 

Námitka podjatosti na soudce Ústavního soudu

4. 1. 2018

Vážený pane Dr. …,

… Právě jsem zjistil na idnes.cz, že ÚS se již zabývá mou ústavní stížností a že soudce zpravodaj je Jan Musil… I když jsem z důvodu urychlení vyřízení věci nechtěl podávat námitku podjatosti na JUDr. Musila, ani ve snu mě nenapadlo, že by byl soudcem zpravodajem, tedy asi nejdůležitějším soudcem senátu… Žádám vás, jako Váš klient, abyste podal námitku podjatosti na soudce Musila ve věci, že je soudce zpravodaj… Důvody jsou zřejmé z příloh ústavní stížnosti „A, C, J a M“… Prosím uveďte, že věc spěchá, protože volby se blíží. Jsem přesvědčen, že jestli bude soudcem zpravodajem pan Musil, nemám žádnou šanci, i když kdo ví, koho jiného tam dají. Je zřejmé, že stát vynakládá velké úsilí, aby mi možnost kandidovat překazil…

(Námitka podjatosti proti soudci Musilovi byla zpracovaná advokátní firmou a zaslaná elektronickou poštou na soud ten samý den.)

Námitka podjatosti byla zamítnuta. Soudce Musil pokračoval ve funkci soudce zpravodaje.

 

 

 

Ústavní stížnost byla zamítnuta. Že by zapracovala česká justiční mafie?

Předseda soudního senátu byl Pavel Rychetský, soudce zpravodaj byl Jan Musil. O obou jsem uvedl, že, kdybych byl prezidentem, ve funkci by skončili. Mohli se svého členství v soudním senátu vzdát. Neučinili tak. Rozhodovali ve věci!

Soudce Musil předtím rozhodoval o multimilionové věci mé asistentky. Věc se dostala až k Ústavnímu soudu, protože u soudů nižších instancí se soudci chovali podjatě či uplaceně, dopouštěli se trestných činů, atd.

Proti mé asistence byli předtím použiti 3 advokáti spojení s kauzou Kajínek, a to Rösch, Bárta a Vlasák. O Röschovi Pospíšil uvedl, že je spojen s mafií.  Rösch nato uvedl, že ne on, ale Pospíšil je ten, kdo je s ní spojen. Vlasák i Rösch pomohli s odsouzením Kajínka, Jiří Vlasák jako policejní vyšetřovatel, Rösch jako zástupce mafiána Antonína Vlasáka, který objednal vraždy. Nesedí. Bárta, který měl zastupovat mou asistentku, jednal zjevně pro zájmy protistrany.

I v její věci byl u Ústavního soudu soudce zpravodaj ex komunista Jan Musil a nelegální soudní jednání u soudů nižší instance podpořil tak, že ústavní stížnost zamítl, protože prý nebyla podaná včas. Přitom to nebyla pravda. Včas podaná byla. Rychetský na stížnost ani neodpověděl. Opověděl nějaký pracovník soudu, že se asistentka může odvolat do Štrasburku. Žádné omluva. Jednání spíše ve stylu „Neotravujte nás!“

Soudce zpravodaj je soudce, který přečte všechny materiály a vytvoří shrnutí, dle kterého rozhodují ostatní soudci senátu. Jestli neuvede pravdu, ostatní soudci senátu to jako pravdu berou.

Takovýto soudní senát rozhodoval o mé ústavní stížnosti. A ztotožnil se ve všem s Nejvyšším správním soudem. V zkorumpované kolonii Česká republika tím odstavili nadobro mě, kandidáta na prezidenta, který je vlastenec, chtěl ukončit koloniální status ČR a postarat se o to, aby soudci jako Rychetský a Musil soudit nemohli.

Jenom pro zajímavost. Nejvyšší správní soud vede a v mé věci tam rozhodoval Josef Baxa, který spolu s Janem Musilem vyučuje na plzeňských právech, přestože jsou soudci v Brně. Baxa zakládal plzeňská práva s paní Röschovou, kterou to napadlo při skleničce vína, ale stejně jako ostatní prominenti prý nevěděla, co se tam děje. Z ODS ji jako poslankyni vyhodili, protože užívala titul JUDr., který neměla. Pan Rösch, její manžel, je známý např. tím, že zastupoval Mgr. Vovsíka ze stejné AK. Obhajoba byla, že se prý Vovsík opil nevědomky, když do sebe lil lahvičky bylinkových kapek v alkoholovém roztoku. Prý se spletl a bral bylinky ne po kapkách, ale po lahvičkách. Soud u Krajského soudu v Plzni vyhrál. Stejný soud odsoudil Kajínka, kterého jednu dobu zastupoval výše uvedený Bárta. Myslíte, že měl Kajínek šanci? Asi stejnou jako já u Ústavního soudu! Vovsík starší potom zastupoval aktivistu Martina Lišku a nepomohl s tím, aby ho, jako nebezpečného psychopata nešoupli znovu do blázince. Měl ale štěstí, protože tentokrát to nebylo do Dobřan, ale do detenčního zařízení v Brně, kde byli i ti nejnebezpečnější psychopatičtí vrazi. Tam mu řekl primář po minutě rozhovoru, že je normální, což předtím uvedla i jiná soudní znalkyně, ale soud tuto informaci ignoroval.

Nato byl Martin propuštěn na svobodu. Předtím strávil ve vazbě a po blázincích 6 měsíců. Soudní znalci ho tam dostali, a téměř tam byl na doživotí, kvůli tomu, co psal o předsedovi jednoho plzeňského soudu, prý mimo jiné urazil jeho důstojnost. Že to není pravda, mu dosvědčil Miroslav Schotta, oběť stejné justiční mafie, který svědčil, že důstojnost toho předsedy soudu nemohl nikdy urazit, protože žádnou důstojnost nemá.

 

 

 

volby 2018 menu:

• home •
• SHRNUTÍ - PROGRAM •
• 2x vyšší platy, důchody •
• 2x vyšší pl.,důch. pokr. •
• ČR a islám za 1-28 let •
• 95% pozitivních reakcí •
• média mlčí o mých 60% •
• ukradené podpisy •
• ÚSTAVNÍ STÍŽNOST •
• více informací, i o mně •
• VIDEA, kontakt, odkazy •
• sametová revoluce 2018 •

 

Web není dosud dokončen či opraven a bude postupně dokončován a upřesňován, proto může obsahovat nesprávné výrazy, popisy lidí, situací, atd., za něž se autor omlouvá. Nejnovější verze webu je vždy ta nejsprávnější. Berte jakákoli autorova negativní slova o ČR, vládě, politicích, jiných polistopadových prominentech, či o komkoli či čemkoli jiném, jako autorovo podezření a ověřte si fakta. Autor se snaží ukázat, jak věci v ČR vidí a jak by na ně reagovali západní Evropané, či Američané, kdyby ti lidé, co vládnou nám, vládli přes čtvrt století jim, tak jak  vládnou u nás. Autor v žádném případě nepropaguje jakýkoli převrat, ozbrojené povstání, atd. Když o něčem v podobném smyslu píše, je to jenom varování našim elitám, že pokud nezačnou vést pronárodní politiku, něco takového by se v zemi mohlo stát. Autor věří tomu, že toto varování stačí a že to co zde uvádí napomůže k tomu, aby se režim sám začal napravovat. Celý web je psán v duchu tohoto odstavce. Kde to zní jinak, co je v tomto odstavci platí. Email s dotazy nebo komentáře k tomuto webovému serveru zašlete na adresu: TomanJoseph@gmail.com.

Copyright © 1989-2016 www.JosefToman.cz. Naposledy změněno: 21. 01. 2018